85 % se obává vedlejších účinků vystavení jakékoli formě záření ze smartphonů, ale dokonce i ze zdravotních důvodů.
ΟVětšina Řeků uvádí, že mají obavy z vystavení radiaci (85 %). Jako hlavní důvod uvádějí strach z možných následků na jejich zdraví (79 %). Mobilní antény (59 %) a mobilní telefony (57 %) jsou dva zdroje elektromagnetického záření, které způsobují největší obavy. Také tři ze čtyř Řeků (74 %) tvrdí, že jsou proti využívání jaderné energie, zatímco pouze jeden z pěti je pro.
Ty vyplývají z prvního celostátního průzkumu veřejného mínění o záření, který provedla Řecká komise pro atomovou energii (GAEC) v rámci programu „Hodnocení aktivit na národní úrovni pro ochranu před ionizujícím a neionizujícím zářením – Akce“, s kódem název "AVRA".
Údaje pro Řecko z průzkumů veřejného mínění týkající se problematiky radiace byly dosud k dispozici pouze ve fragmentech a pouze pro konkrétní otázky, přičemž hlavním zdrojem byl Eurobarometr. Na národní úrovni nebyl dosud nikdy proveden žádný výzkum celého spektra záření, vnímání nebezpečí a postojů řecké veřejnosti ke kritickým otázkám souvisejícím s veřejným zdravím a ochranou životního prostředí.
Η výzkum, který bude využíván pro rozvoj informačních a vzdělávacích akcí GAEC, byl proveden na vzorku 1.811 2018 lidí s telefonickými rozhovory v období červen až červenec XNUMX výzkumnou a průzkumnou společností Palmos Analysis.
Mezi další zjištění:
• Devět z deseti respondentů uvedlo, že podstoupili lékařská vyšetření nebo léčbu za použití nějaké formy záření. Rentgen hrudníku je nejčastějším vyšetřením pomocí záření (90 %).
89 % nikdy nepožádalo svého lékaře, aby z vlastní iniciativy podstoupil vyšetření pomocí záření.
• Přibližně polovina respondentů uvádí, že jsou „velmi“ nebo „docela“ znepokojeni vystavením radiaci z lékařských vyšetření.
• Zdá se, že téměř celá populace (97 %) si je vědoma toho, že přijímáme záření v přirozeném prostředí, ve kterém žijeme a pohybujeme se.
• Slunce (55 %) a antény (39 %) jsou hlavními spontánními hlášeními respondentů jako zdroje expozice záření z prostředí.
• Čtyři z deseti respondentů uvedli, že slyšeli o přírodním radioaktivním plynu radonu.
• Radioaktivní odpad, radon, solária a antény mobilních telefonů jsou hodnoceny jako nejnebezpečnější zdroje záření.
• Antény mobilních telefonů (59 %) a mobilní telefony (57 %) jsou dva zdroje elektromagnetického záření, které respondenty nejvíce znepokojují.
• Sedm z deseti uvedlo, že by měli obavy a aktivně reagovali, kdyby byla v blízkosti jejich domova instalována mobilní anténa.
• Na úrovni 4 % je penetrace používání solárií v populaci země ve věku 18 a více let. Ultrafialové záření je charakterizováno jako rizikový faktor (95 %) a pouze 1 % respondentů uvádí, že rizikem není.
• Tři ze čtyř (74 %) tvrdí, že jsou proti využívání jaderné energie k výrobě elektřiny, zatímco téměř každý pátý (18 %) je pro.
• Většina (83 %) uvádí v souvislosti s provozem jaderných elektráren v sousedních zemích Řecka, že se obávají možnosti havárie, která by nás mohla ohrozit, pouze 7 % uvádí, že ne mají pocit, že jsou v nebezpečí z operace jejich.
• Osm z deseti uvádí, že jsou „velmi“ nebo „docela“ znepokojeni možností jaderné havárie v širším regionu naší země s možnými následky radioaktivity v Řecku, zatímco pouze jeden z deseti uvádí, že jsou „ málo“ nebo „znepokojeně“ vůbec ne“.
• Chybí informace o řešení mimořádných událostí s následky radioaktivního znečištění, protože asi 76 % uvádí, že jsou „ne“ nebo „málo“ informováni o příslušných postupech a pouze 13 % říká „dost“ nebo „hodně“. aktuální.
Osm z deseti uvedlo, že si „vůbec“ (8 %) nebo „málo“ (54 %) uvědomují nakládání s radioaktivním odpadem. Naprostá většina (25 %) uvádí, že podle toho, co vědí, se u nás nachází radioaktivní odpad.
• Sedm z deseti uvádí, že se jich otázka nakládání s radioaktivním odpadem v Řecku týká „hodně“ (40 %) nebo „dost“ (29 %).
• 84 % uvedlo, že je proti vytvoření dočasného úložiště radioaktivního odpadu v širší oblasti svého bydliště, zatímco pouze 12 % uvedlo, že by to přijalo. Procento těch, kteří by instalaci takové jednotky přijali, se zdá být vyšší u mladých lidí ve věku 17 – 24 let (20 %) a 25 – 34 let (17 %).
37 % uvádí jako největší problém dopad na další generace kvůli dlouhé životnosti radioaktivních odpadů a 33 % uvádí pravděpodobnost havárie při nakládání s radioaktivními odpady. Menší procento se týká vysoké finanční náročnosti nakládání s radioaktivními odpady (15 %) a složitosti technických řešení nakládání s radioaktivními odpady (8 %).
• Nedostatek důvěry ve veřejné orgány v otázkách radiace a radiační ochrany zaznamenaný v průzkumu: 40 % uvedlo, že jim nevěří „vůbec“, 25 % jim důvěřuje „trochu“, 14 % „hodně“ nebo „dost“ a 20 % je neutrálních.
• 64 % se domnívá, že otázky radiační ochrany a jaderné bezpečnosti nejsou příslušnými orgány v zemi řešeny transparentně.
• 96 % uvádí, že neví, který je kompetentní regulační orgán pro radiační bezpečnost v zemi.
• Tři ze čtyř (73 %) uvádějí, že příslušné informace nejsou dostatečné / nedostatečné.
[the_ad_group id = ”966 ″]
